WHAT ARE YOU THINKING ABOUT?

OH LAND- HEAD UP HIGH

Přemýšlím o tom, jestli si vylévat obsah své duše, nebo jen popsat své oblečení, případně den.

Jenže pocity zmizí a za pár stran vyzní klišovitě a trapně.

Takže takhle; tohle dětské pončo jsem objevila u maminky hluboko ve skříni. Nosila ho v 7 letech a já sama jsem ho na sobě měla jednou jako opravdu velmi malá holčička. Tahala jsem ho po zemi.

No, jak jde vidět, moc jsem nevyrostla...

I'm thinking about writing. How to write. It's better to write about my feelings and soul, or just describe my clothes or day...?
But feelings last for a short while, after few pages they will seem like a cliché.
So, this poncho was found by me in my mom's closet. She wore it at the age of 7. I wore it at some festive occasions and the poncho was much bigger than me.
Well, I haven't grown up that much...

THE BEST ADVICE?

LOU REED- TAKE A WALK TO THE DARK SIDE

Procházím své nastahované fotky, kterých je už poněkud mnoho (uznejte, že 3 518 fotek a animací je přece jen...no, hodně) a snažím se načerpat inspiraci. Taky se snažím sednout si k učení a dopsat si sešity (i dva dny bez školy udělá dost-dost málo se při ležení v posteli naučíte a dost dopisujete a dost se nechytáte při hodinách), ale místo toho si velmi silně buduju závislost na Rebecce a Anousce (ta čeština je na skloňování dost pitomá, že?). Jistě je už všichni znáte, a já vlastně taky, ale až poslední dobou jsem se opravdu zamilovala do jejich fotek. A psaní.

Když už je řeč o fotkách, tyhle vyfotila moje milá spolužačka svým naprosto úžasným foťákem, který má ještě lepší pouzdro (držím ho na první fotce a i když nejde moc vidět, věřte, že je strašně roztomilé).

O víkendu jsem byla v Arboretru Bílá Lhota, jestli to tam neznáte a bydlíte poblíž, určitě se jděte kouknout.
Vlastně...jděte kamkoliv. Teda, úplně kamkoliv ne, stačí do přírody. Chytla mě krásná výletová nálada a tak si užívám každou menší procházku se psem i každý větší výlet s pár spřízněnými lidmi, kteří to mají také tak.
Cítíte to? Tu vůni ve vzduchu...to listí poválené na ulicích, ten mráz večerních ulic a blikotavé světlo lamp. A taky ty poetické nálady...už ťukají na mozek. A tohle všechno je ještě víc znásobeno tím, že čtu Havrana.

A ještě malá novinka: peníze z brigády mi přijdou cubydup, tak si konečně koupím ty krásné černé lodičky z H&M a nějakou kvalitní linku/tužku na oči. Přemýšlela jsem o Nars nebo Bobbi Brown, od nich jsou linky pro lidi s citlivou kůží prý nezávadné, ale stejně bych nejvíc uvítala nějakou oční kosmetiku od La Roche-Posay. Jenže...nevyrábějí.

A z toho mimochodem vyplývá jednoduché ponaučení- když máte citlivou pleť, nekupujte si kosmetiku za 40 korun. A radši ani za těch 50.

I'm searching in my "inspo" for some inspo. It sounds easy, but I just can't find something worthy to inspiring (and I should, because my inspiration folder is pretty big-3 518 photos are worth a mention I guess).
I'm trying to convince myself I must learn, because two days without school can be really killing ( it kills you when you don't understand what teacher is saying and it kills you that you have to write all the missed classes), but instead learning I'm getting to be slightly addicted to Rebecca and Anouska. You've knew them since the beginning probably and I have knew them too, but now I like them more and more. They have sense of photography and writing which I really admire.

Talking about photography, my dear classmate and friend took this photos by her amazing camera, which has the most amazing case for it (I'm holding it in the first picture if you look close).
This photos were taken in the amazing gardens of my beloved city. The gardens are quite small and not well-known so I keep them like my little secret, but sometimes I show them to the "right" people, who like things like these. The hidden side of living city, where you can hear the quiet singing of birds...
I always feel something in the air these days. The poetry of fall is here; leaves lying on the ground, the cold evening streets without people and cars, the flickering lamplights. Some poem is getting on my mind, but I think it's just my memories of reading The Raven.

By the way, I have eczema on my face now, so I plan to invest to some good cosmetics for sensitive skin. I've been thinking about Nars or Bobbi Brown liquid eyeliners, reviews say they're good for sensitives, but I'm still desperately dreaming about eyeliners from La Roche-Posay. The problem is...they don't make them.
I have some advice for you, if you are sensitive like me: don't buy cheap cosmetics. And as the saying goes "drink water be hotter" (or something like this); water is the key of beauty for sensitive skin.
The main problem is it's not easy to take it seriously and drink and drink and drink. Because we are not drinkers!

INSPIRATION, ANYONE?

LANA DEL REY- DYNAMITE

Nebo seznam přání, jak chcete...

Or wishlist, as you want...

WHERE HAVE YOU BEEN?

FRIENDS- I'LL BE THERE FOR YOU

Photos by Foto Merry

Začínám depkařit. Ach jo, podzim je už tady. A já tak moc doufala, že se tomu tento rok vyhnu. Ale nakonec to je jen dočasný stav mysli, naprosto neovlivněný podzimem, ne? Jen si vymýšlím, že za to může podzim, doopravdy za to může...já. Stejně ho určitě už máte (máme?) všichni plné zuby, není den, kdybych o něm u někoho na blogu nečetla.

Abych teda začala z jiného konce, jsem velmi potěšená, že je takové počasí. Pravé babí léto, už jsem ani nedoufala, že ho tu ucítím, uvidím, zažiju a kvůli němu se tak i obleču.

Mimochodem, vřele doporučuji nový film Davida Finchera Gone Girl /Zmizelá. A nezastírám, že může z poloviny za to, jaké mám teď depky.

I'm getting depressed. Ok, it's not THAT bad and I don't want to disparage the real depressed, but you know what I mean. Fall is here. And I was hoping so much it won't happen this year. But stop talking about fall, because I think everybody is full of it- yes, really, fall is here-we get it!
To start from the other end, I'm very glad that weather is so great in Czech Republic. You know how it goes...sunsets,cemeteries and roses turning into rot. Yes, romantic feeling right around the corner.
By the way, I highly recommend the new movie Gone Girl by David Fincher, one of my favs directors. I want to clarify that's exactly the other thing why I'm so depressed.