MY CALVIN

---

“Logos and branding are so important. In a big part of the world, people cannot read French or English--but are great in remembering signs”  
                                             - Karl Lagerfeld

---

Nic proti Karlovi, ale nemůžu s ním tak úplně souhlasit. Nesnáším loga. Ani nevíte jak přímo trpím, když nějaké musím nosit - no dobře, teď trochu kecám, pořád bych chtěla tu mikinu Kenzo, i když asi není tak in jako bývala (škoda, přeškoda). Ale tomuhle triko nešlo odolat, už jen proto, že se dá nosit i naruby (tzn. bez loga) a taky kvůli jeho úžasné šedé barvě (leckdo se může divit, jak může být šedá úžasná, ale jo, prostě může). Loga jsou pro mě pořád symbolem rádoby luxusu, toho, který se vystavuje naoko, pro potěchu ze závisti.  Ale...můžete mi odpustit?

Nothing against Karl, but I can't relate to this. I hate logos. I always suffer when I have to wear one - now I'm kidding a bit, I'll probably always want that Kenzo sweatshirt, it's not as cool as it used to be though. But I couldn't resist to buy this t-shirt, not just because it can be worn inside out (ie. without logo), but because of its terrific grey color (I see your puzzled look, but really, grey color CAN be terrific). But still, brandings or logos are screaming "Look at me, I'm rich person, who can buy this luxury", but perhaps I'm just envy. Can you forgive me?

AS THE GRASS WAS GREEN

Když jsem s B. byla na tomto výletě cítila jsem se úžasně. Teď se cítím velmi špatně, ať už kvůli světovým nebo osobním děním, ale nikdy si nepřestanu v hlavě opakovat, že jsem loterii života nevylosovala tak špatně. Chtěla bych vyjádřit můj smutek, žal a poslat modlitbičky, ale napsané na virtuální stránce mi to přijde umělé.

When I was on the trip with B. I felt amazing. Now, I'm feeling pretty miserable, either due to a global or personal events, but I won't ever stop repeating in my head that I haven't drawn lots bad in a lottery of life. I would like to express my sadness, grief and send prayers, but written on the virtual blogspot page it seems fake.

THE F-WORD

"Takže, ty jsi feministka?," ptáte se. "Ano," odpovídám trochu zahanbeně a tiše. Proč? Protože...přiznejme si, lidé buďto za a) pořád žijí v představách, že feministky jsou babochlapi, které si neholí nohy a chtějí převzít nadvládu nad Zemí, nebo za b) jsou slovem "feminismus" přesycení. Dovolte mi se pro dnešek věnovat první skupině, která (přijde mi) je minimálně  v České republice více zastoupena. Fajn, Johanko, pojď vyvrátit pár všeobecných mýtech o nás, ženách/mužích, feministech/kách. Pravděpodobně nejsem nejlepší feministka na světě, ale každý se učí a rozšiřuje své názory. "So, you're a feminist?," you ask. "Yes," I say quietly and shyly. Why? Let's face it...people are still living in the imaginations that feminists are heshe, who don't shave their legs and want to rule the world , or they think the word "feminism" is thrown around too much. Let me talk (or write, properly) about the first group of people. Ok, Johanka, now you should disprove the biggest myths about us, women/men, feminists. I'm nor probably the best feminist on the Earth, but we're learning all life and we all expand our views, right?

NO QUESTIONS HERE, JUST LIFE

---

Wandering through a pile of leaves

---

Smutek se střídá s veselím, kafe s kakaem, Virginia Woolf s historickou literaturou.

Sadness alternates with cheerful, coffee with cocoa, Virginia Woolf with historical literature.