WHY WAS SUMMER SO SHORT?

Nechápu to. První den školy. Je to tu. Je to divný pocit, poprvé v životě jsem se vážně netěšila do školy. Na základce jsem se popravdě už nemohla dočkat, až do ní budu moct chodit, až se nebudu muset učit, protože snad kromě matiky a chemie mi všechno procházelo. Tak nevím.

Naše třída je super a popravdě si myslím, že lepší než ta předchozí ( jasně, pár lidí bych chtěla potkávat i v mé aktuální třídě, ale asi to tak mělo být). Tak v čem je chyba?

V učení. To je ono. Protože na gymplu se už neflákám. No, dobře, mohla jsem se učit víc…ale..chápete, ne? Teprve začínám, věřím, že druhák bude ještě lepší. A těžší.

I don’t get it. First day of school. It’s here. It’s strange feeling, it’s a first time I haven’t been looking forward to school. At primary school, I was thrilled to death going to school, to not study, because everything (except Math and Chemistry) was so easy for me. Not now. On the other hand, my actual class is great, people here are super-truper and honestly better than people in my previous class (of course I’d like to meet some people from past, but I think it’s supposed to be- it’s Fate, you know...). So, what’s wrong?
Studying. That’s wrong. Because at the high school, there’s no fun, just work and that makes me sad, but what can I do? Just learn. I’m standing on the starting line. I will see how it’ll be.

Taky mi přijde, že tyhle prázdniny byly moc krátké. A nic moc jsem nezažila. Nebo zažila? Tak si to shrnu:

Byla jsem na dovolené číslo jedna. V Plzeňském kraji. Dobře, upřesním to-ve Kdyni. Byl to sice jen týden, ale bohatě stačil. Byla jsem několikrát naštvaná a smutná, ale taky mockrát veselá a šťastná. A navíc tam bylo fakt hezky.

I think this holidays was so short. And I haven’t had too much fun, have I? Or I have had?

So, let’s be clear:

I was on holidays Nr.1. In one part of Czech Republic. Everything was beautiful there. It was just one week, but still counts. Sometime I was angry (and hungry!) most time I was happy and cheerful.

Potom jsem se válela doma, ale pilně jsem navštěvovala kamarádky a chodila nakupovat do sekáčů. A taky jsem se samozřejmě „letně nudila“. Čili jsem se válela.

Then I was lying at home, but diligently visiting my girlfriends, so it wasn’t “I-am-doing-nothing-but-still-haven’t-got-any-time” kind of life. AND I did a lot of shopping, of course!

Potom druhá dovolená ve Znojmě. Skoro týden. Hezká, krátká. Místo, kam jezdíme, mám prochozené skrz naskrz, ale stejně je pořád co objevovat. A hlavně tam je super dětské hřiště s trampolínou, takže jsem měla o zábavu postaráno.

Then holidays Nr.2 in Znojmo, Czech Republic. Almost one week. Great, short. I know this place like nothing, so there weren’t any surprises.

A pak…asi nejdůležitější bod. V prázdninách i životě. Dva týdny v Německu. S překvapením jsem zjistila, že jen proto, že budu v cizí zemi se má povaha nezmění, budu pořád stejná. Další překvapení se týkalo povah ostatních lidí. Všichni jsme stejní, jedno z jaké země, jeden člověk je uzavřený, druhý se chláme na celé kolo, prostě tak, jak to znám z Česka.

Poznala jsem spoustu lidí. Úžasných, skvělých, prostě fajn. A jsem za to nesmírně vděčná. Sobě, mamce, a ještě pár osobám, které nechci věřejně zmiňovat, protože možná čtou tenhle článek. A taky chci taky moc poděkovat všem těm lidem, které už znám! Byli jste skvělí.

(Samozřejmě tam zkulturněly nějaké hlášky. Například moje jméno: „Jooohankaaa!“. Byla jsem velmi potěšená.)

Then, there are my journey to Germany. On my own. This was the most important time of my summer and probably whole life. I’ve learned that just because I’m in different country, my nature won’t be different. Every human being in this world is the same, doesn’t matter from which country. One person is taciturn other is laughing whole time and that’s good. This makes me thinking that world isn’t bad place to live.

I got to know a louds of people (and friends I’m not afraid to said it). They were great, amazing, clearly fine. I’m very grateful for that, it’s not a commonplace. And I’m very grateful to my mum, friends and myself too…

(By the way, my name was soo famous, at the end of camp was “Joooohankaaaa!” really often shouted. I was very very pleased.)

Taky jsem byla v kině na maratonu. The Big Bang Theory, což je vtipné, páč jsem ze seriálu viděla jen první díl. Ale celou 6. sérii jsem pochopila a překvapivě jsem si i docela nasmála. Z části i díky kamarádkám. Občas mně tak napadá, co bych bez nich dělala? Možná je někdy beru jako samozřejmost…což je ta nejhorší věc, jakou můžu dělat.

I was at the cinema too. It was very special event, The Big Bang Theory‘s 6. series marathon, which is funny, because I saw before that only one episode. Ergh…but it turned into fun, mostly because of my friends. Thank you!

No a hlavně jsem poprvé byla na brigádě. Oficiálně jsem pomáhala zachránit přírodu a neoficiálně jsem tam chodila pro peníze. Celé dva týdny, bez víkendů a jednoho pátku.

A konečně jsem potkala Barču i její sestru Monču! A taky svou první Johanku. Znáte ještě nějakou jinou, kromě mě?!

Well, then I have got temporary job. We were raking hay. Hey, hey, hey. Ok, it were really happy times, I met great people. Officially I was going there because of helping our enviroment, unofficially I was going there for money, but don’t say anyone… I want to save the planet, of course! And I was saving our planet two weeks, so I think I should get some money, right?

A nakonec jsem vám jen chtěla sdělit…Kvůli jistým věcem se změnila situace a já peníze z brigády neutratím za zrcadlovku, ale trošku za oblečení a většinu za cestování.

Tudíž jsem chtěla s blogem poněkud…skončit. K čemu „fashion blog“ bez fotek, že? Ale zase jsem pocítila sílu kamarádství. Zní to klišoidně, ale fakt…Hlavně Barunka se mi nabídla, že mě vyfotí a za to jsem jí šíleně vděčná. Vážně. Takže díky ní si můžete přečíst/prohlídnout tenhle článek. Díky moc! Ale taky děkuju všem, které udělaly to samé a nabídly se, že vycvaknou něco na blog. Ach jo, přeci jen mi ta škola tolik nevadí.

Come on...! We are normal...normally crazy.

Co pro vás byl nejdůležitější moment těchto prázdnin?

What was your most important moment of this summer?