| Tohle není nová záležitost, nejdříve jsem jí viděla u Adély a pak i na ostatních blozích a tak jsem si řekla Proč ne?...Aspoň uvidíte mou pravou tvář. Hehe. | This isn't a new thing, I first saw this kind of post by Adéla and then few other bloggers did it so then I was like Why not?...You'll see my real face at least. Haha. |
| Tak nám to zase uteklo - popravdě, ne. Ne, že bych si netrpělivě odškrtávala políčka v kalendáři, ale je to, jako bych nepřetržitě (a tudíž bez přemýšlení) pila vodu ze sklenice a najednou ji vypila do dna. Z roku 2015 mi už zbývá jen pár dní, ale já z toho samozřejmě nebudu dělat vědu. Vlastně mi jen došlo, že mi zase někdo bude tvrdit, že si můžu stoupnout na startovní čáru a začít běžet od začátku. Všichni, myslím, tušíme, že tak to není. Žádný start se nekoná, zase si jen přicinkneme novými skleničkami a začneme pít tu starou známou vodu. | New year's coming quickly - honestly, no. I don't say I've been impatiently checking off the boxes in a calendar, but I feel like I had been constantly drinking water from a glass and drank it to the bottom stealthily. Only few days are left for the year 2015, but I won't make a big deal of it. Actually, I just realized that someone will say to me, like every year, I can stand on the starting line and begin to run from the beginning. Everyone know it's not true. New start won't happen, like every year, we're just going to propose a toast with new glasses and drink the good ol' water. |
|
| Nic proti Karlovi, ale nemůžu s ním tak úplně souhlasit. Nesnáším loga. Ani nevíte jak přímo trpím, když nějaké musím nosit - no dobře, teď trochu kecám, pořád bych chtěla tu mikinu Kenzo, i když asi není tak in jako bývala (škoda, přeškoda). Ale tomuhle triko nešlo odolat, už jen proto, že se dá nosit i naruby (tzn. bez loga) a taky kvůli jeho úžasné šedé barvě (leckdo se může divit, jak může být šedá úžasná, ale jo, prostě může). Loga jsou pro mě pořád symbolem rádoby luxusu, toho, který se vystavuje naoko, pro potěchu ze závisti. Ale...můžete mi odpustit? | Nothing against Karl, but I can't relate to this. I hate logos. I always suffer when I have to wear one - now I'm kidding a bit, I'll probably always want that Kenzo sweatshirt, it's not as cool as it used to be though. But I couldn't resist to buy this t-shirt, not just because it can be worn inside out (ie. without logo), but because of its terrific grey color (I see your puzzled look, but really, grey color CAN be terrific). But still, brandings or logos are screaming "Look at me, I'm rich person, who can buy this luxury", but perhaps I'm just envy. Can you forgive me? |
| Když jsem s B. byla na tomto výletě cítila jsem se úžasně. Teď se cítím velmi špatně, ať už kvůli světovým nebo osobním děním, ale nikdy si nepřestanu v hlavě opakovat, že jsem loterii života nevylosovala tak špatně. Chtěla bych vyjádřit můj smutek, žal a poslat modlitbičky, ale napsané na virtuální stránce mi to přijde umělé. |
When I was on the trip with B. I felt amazing. Now, I'm feeling pretty miserable, either due to a global or personal events, but I won't ever stop repeating in my head that I haven't drawn lots bad in a lottery of life. I would like to express my sadness, grief and send prayers, but written on the virtual blogspot page it seems fake. |
|
| Smutek se střídá s veselím, kafe s kakaem, Virginia Woolf s historickou literaturou. | Sadness alternates with cheerful, coffee with cocoa, Virginia Woolf with historical literature. |
 |
| Sorry for that intelligent face over here. |
| Co je to s těmi Francouzkami, francouzským stylem přesně? Hodně mých kamarádů/ek, kteří byli v Paříži (hanba mi, já tam ještě nebyla) říkali, že se tam lidé neoblékají nijak zajímavě ani působivě. Mám jim věřit? Nejsem si jistá, co je to za kouzlo okolo těchto francouzských dívek, s jejich ležérními, přesto sofistikovanými outfity, plnými modré, černé, šedé, bílé a béžové; ale určitě chápu, že mají své místo v módním světě. Kdykoliv se kouknete na nějaké fotky z fashion weeků, jejich styl je tak jednoduchý a svěží, v záplavě těch barevností a výstředností, vždyť ho může napodobit každá z nás, no ne? (Na druhou stranu, vypadá to, že jedině francouzky mají právo se oblékat nenápadně, jak psala Amy na Man Repeller) Například už dlouho sleduji Caroline, z blogu Pardon My Obsession, taková moje závislost. A z toho, co čtu její blog, vyvozuji, že Pařížankou se opravdu může stát každá žena, jen musí tento styl přizpůsobit své osobě.
"Before you leave the house, look in the mirror and remove one accessory."
Coco Chanel
Třeba já. Pařížanka si klidně ověsí jedno zápěstí náramky a na druhé si dá hodinky, když jsem to zkusila já, připadala jsem si poněkud kýčovitě. Takže, pro mě je ten slavný francouzský (snadno zaměnitelné s pařížským, nikdo mi nevysvětlil, co je lepší) styl o jednoduchosti, o tom, že ráno si prostě poskládám outfit do pár minut, o kvalitě (ano, ano, ta pořád omýlaná kvalita nad kvantitou) a o celkové spokojenosti sama se sebou. Pro mě je třeba takovým nositelem francouzského stylu blogerka z Into Mind, třebaže je z Německa (tuším). A ano, co jsem měla ten den na sobě mi připomnělo croissanty, barety, výsadní postavení na fashion weeku a editorku Vogue. Ach, ta krásná klišé. |
So, what's with all this ardor over French, French style precisely? Many of my friends who has been in Paris (shame on me, I haven't been yet) said that people there don't dress super interestingly nor impressively. Should I believe them? I'm not sure what is with magic over those French girls, with their casual yet sophisticated outfits, full of blue, black, grey, white and camel; but I definitely get they has its place in fashion world.
"Fashions fade, style is eternal."
Yves Saint Laurent
Every time you see pics from fashion weeks, you are overwhelmed by their efortless and fresh style in the crowd of colors and eccentricity. Every one of us can copy their style, can't we? (On the other hand, it seems only the French have the right to 'dress down' on the fashion week, as Amy of the Man Repeller wrote) Caroline of Pardon My Obsession, for example, is perfect sample that everyone can become Parisian, regardless nationality (or, in her case, her born city). You only have to adapt this style to yourself. Like me. Parisian can wear tonne of bracelets on the one wrist and watches on the other, but I was looking quite corny when tried it. So, for me, is the famous French (easily interchangeable with Parisian style, nobody didn't explain what's more accurate) style about simplicity, about not standing an hours in front of your closet every morning, about quality (yes, yes, that tumbling quality over quantity). Into Mind, founded by German (I guess) blogger is that style to me. And yes, wearing this clothes reminded me croissants, berets, privileged place on the Fashion Week and editor of Vogue. Ah, the beautiful clichés. |
| Moje kamarádky těm kalhotům říkají pyžamo. A tentokrát, s mým milovaným modrým svetrem, jsem prý vypadala, jako bych fakt vůbec nevstala z postele. Možná mají pravdu; není snad dokonalé probdít (ehm, spíše prospat) celý den ve škole ve svém oblíbeném pyžamu? Mimochodem, tohle byl snad nejslunečnější den za celý podzim, nebyla jsem vůbec připravená! |
My friends call these pants a pyjama. At this time, in this outfit, with my beloved blue jumper, they said I look like I haven't roll out of bed yet, actually. And maybe, they're right; what could be better than spend time at school in your favorite pyjama? Ty the way, this was so far the most sunny day in the fall, I wasn't prepared, uh. |
