NOSILA JSEM

...ještě v roce 2017. Takhle nějak jsem s různými obměnami chodila oblékaná celý zimní semestr. Hnědá kabelka mi zatím drží, i když si už všímám jisté obnošenosti v tom, že sama nedokáže udržet tvar horní levé části - prostě se trochu "sesype". Neuvědomila jsem si, že když je kožená, měla bych se o ni starat stejně jako o kožené boty. Namazat krémem a naipregnovat, i když to druhé mi asi chvíli potrvá, na mém žebříčku priorit je momentálně milion věcí, jen ne impregnační přípravek.

ROK 2017 : CO JSEM ZJISTILA, NEZAPOMNĚLA, OBJEVILA, ZAHODILA

Je to pravda - čím jste starší, tím to ubíhá rychleji. A to se ještě ani necítím stará. Mých 12 měsíců uteklo moc rychle a přijde mi, že se toho stalo tolik, že se to nemohlo vtěsnat do jednoho roku. Ale stalo se.

ZAUJALO MĚ

Zámek a okolí Hradec nad Moravicí

V průběhu týdnů jsem na internetu, mocném to nástroji, který nás jednou všechny zahubí (hlavně teda všechny vytrvale prokrastinující), jsem našla pár stránek a článků, které by vás neměly minout.
Článek jsem se rozhodla doplnit o několik fotek z výletu na zámek, chtěly jsme tam s kamarádkou jet celé prázdniny a nakonec jsme se sem dostaly až předposlední zářijovou sobotu, v pondělí jsem měla nastoupit na kolej a poté nám začínala vysoká škola...ach jo, to byly ještě časy! A další fotky jsou zase z mé melancholické podzimní (ještě babo-letní) procházky Olomoucí, kdy jsem přemítala, co se stalo první týden školy a jestli se mi na vysoké vůbec líbí a co chci a budu dělat. Prváci, jak přežíváte první semestr? A vy, zkušenější, nějaké tipy, jak studovat pilně a nezbláznit se?

PÁR MYŠLENEK NAD UMĚNÍM A ROZPOLCENOSTÍ

Možná jsem odsouzená k tomu být věčně nespokojená. Delší dobu na sobě pozoruju to, že když diskutuju s nějakým člověkem, mám potřebu se proti němu stavět do opozice, i když s ním vlastně souhlasím. Když na přednášce filozofie poslouchám o tělu a duši, mám chuť se zabývat hledáním nejlepších brambůrků na světě a když se s kamarády bavíme o brambůrích, mám chuť se bavit o filozofii.

BARVY

Téma tohoto článku vymýšlím bezmála týden. Možná i dýl. Ale hlavou mi momentálně jen prolétávají myšlenky ohledně školy a budoucnosti. Tyto fotky jsme s Karo fotily ještě, když jsem nevěděla, kolik mě toho čeká a tak jsem si oblékla poměrně barevný outfit.

POUŽIJ, CO EXISTUJE

Nedávno jsem četla krásný rozhovor s Jeffem Goldblumem. Jedna z věcí, které v rozhovoru zmiňuje (mimo jiné mluví i o své rodině, ranních rituálech a politické angažovanosti) je prostá rada: "Use what exist." Nemusí se to vztahovat jen k tomu, jak mít dobrou náladu, ale také třeba...k oblečení.
Na kolej jsem si postupně přivezla svoje nejoblíbenější kusy a samozřejmě, jaksi nechtěně, svůj šatník rozšiřuji. A protože mě nebaví, jak se mi šatník v Praze zvětšuje a šatník doma ztenčuje, rozhodla jsem se zavést jednoduché pravidlo - pokud si chci něco přivézt, musím taky něco odvézt.

NOSILA JSEM

S novým prostředím přichází noví lidé, nová místa, jiný životní rytmus. Ale oblečení zůstavá stejné, zatím jsem si v Praze koupila jen...houbičky na nádobí, květináč a jídlo, jídlo, jídlo. Přes oblečení si s sebou vozím a nosím kousek domoviny, případně konkrétního člověka - proto jsem bratrovi ukradla tričko (které stejně nenosil!), mamce zase klipsové brože, které nosím jako náušnice a postupně takto hodlám ožebračit celou svou rodinu. Vzhledem k tomu, kolik mě zatím stojí studium na vysoké škole je tahle poznámka víc než pravdivá. Představa, že bych měla platit školné je naprosto odstrašující a ano, jsem vděčná za to, že můžu studovat v Česku v podstatě zadarmo.

BUDAPEST

Zhruba před 2 týdny jsem navštívila Budapešť a stále ve mě pulzuje to nadšení, když si vzpomenu na budovy, ulice, noci i dny strávené v tomto městě. Nebyla jsem tam nijak dlouho, vlastně to byla spíš "ochutnávka", strávila jsem tu s mojí maminkou 3 dny.

ZÍSKÁNO

...a ještě bych měla dodat utraceno. Za tohle léto, jsem si nakoupila víc věcí, než bych si přála. Když se koukám na stav svého účtu, chce se mi brečet. Ale je to jen moje chyba a sama se omlouvám tím, že léto je přece čas, kdy můžu trošku víc mrhat penězi.

INSPIRACE

Nechci podzim tak úplně přivolávat, protože cítím, že jsem si přes léto dostatečně neužila tílka s titěrnými ramínky, kraťasy a vzdušné šaty, ale na druhou stranu se těším. Nejen kvůli novému životnímu období, kdy budu zažívat podzim v jiné části republiky, ale taky proto, že se mi prostě líbí podzimní paleta.

Navíc mám v plánu tentokrát nepodlehnout podzimně - zimním depresím a nevzdávat se na duchu (a neprohrát boj s ekzémem, i když počítám, že to zase skončí nějak 50:50)...

Jaký je váš cíl do tohoto podzimu?