WHAT ARE YOU THINKING ABOUT?

OH LAND- HEAD UP HIGH

Přemýšlím o tom, jestli si vylévat obsah své duše, nebo jen popsat své oblečení, případně den.

Jenže pocity zmizí a za pár stran vyzní klišovitě a trapně.

Takže takhle; tohle dětské pončo jsem objevila u maminky hluboko ve skříni. Nosila ho v 7 letech a já sama jsem ho na sobě měla jednou jako opravdu velmi malá holčička. Tahala jsem ho po zemi.

No, jak jde vidět, moc jsem nevyrostla...

I'm thinking about writing. How to write. It's better to write about my feelings and soul, or just describe my clothes or day...?
But feelings last for a short while, after few pages they will seem like a cliché.
So, this poncho was found by me in my mom's closet. She wore it at the age of 7. I wore it at some festive occasions and the poncho was much bigger than me.
Well, I haven't grown up that much...

THE BEST ADVICE?

LOU REED- TAKE A WALK TO THE DARK SIDE

Procházím své nastahované fotky, kterých je už poněkud mnoho (uznejte, že 3 518 fotek a animací je přece jen...no, hodně) a snažím se načerpat inspiraci. Taky se snažím sednout si k učení a dopsat si sešity (i dva dny bez školy udělá dost-dost málo se při ležení v posteli naučíte a dost dopisujete a dost se nechytáte při hodinách), ale místo toho si velmi silně buduju závislost na Rebecce a Anousce (ta čeština je na skloňování dost pitomá, že?). Jistě je už všichni znáte, a já vlastně taky, ale až poslední dobou jsem se opravdu zamilovala do jejich fotek. A psaní.

Když už je řeč o fotkách, tyhle vyfotila moje milá spolužačka svým naprosto úžasným foťákem, který má ještě lepší pouzdro (držím ho na první fotce a i když nejde moc vidět, věřte, že je strašně roztomilé).

O víkendu jsem byla v Arboretru Bílá Lhota, jestli to tam neznáte a bydlíte poblíž, určitě se jděte kouknout.
Vlastně...jděte kamkoliv. Teda, úplně kamkoliv ne, stačí do přírody. Chytla mě krásná výletová nálada a tak si užívám každou menší procházku se psem i každý větší výlet s pár spřízněnými lidmi, kteří to mají také tak.
Cítíte to? Tu vůni ve vzduchu...to listí poválené na ulicích, ten mráz večerních ulic a blikotavé světlo lamp. A taky ty poetické nálady...už ťukají na mozek. A tohle všechno je ještě víc znásobeno tím, že čtu Havrana.

A ještě malá novinka: peníze z brigády mi přijdou cubydup, tak si konečně koupím ty krásné černé lodičky z H&M a nějakou kvalitní linku/tužku na oči. Přemýšlela jsem o Nars nebo Bobbi Brown, od nich jsou linky pro lidi s citlivou kůží prý nezávadné, ale stejně bych nejvíc uvítala nějakou oční kosmetiku od La Roche-Posay. Jenže...nevyrábějí.

A z toho mimochodem vyplývá jednoduché ponaučení- když máte citlivou pleť, nekupujte si kosmetiku za 40 korun. A radši ani za těch 50.

I'm searching in my "inspo" for some inspo. It sounds easy, but I just can't find something worthy to inspiring (and I should, because my inspiration folder is pretty big-3 518 photos are worth a mention I guess).
I'm trying to convince myself I must learn, because two days without school can be really killing ( it kills you when you don't understand what teacher is saying and it kills you that you have to write all the missed classes), but instead learning I'm getting to be slightly addicted to Rebecca and Anouska. You've knew them since the beginning probably and I have knew them too, but now I like them more and more. They have sense of photography and writing which I really admire.

Talking about photography, my dear classmate and friend took this photos by her amazing camera, which has the most amazing case for it (I'm holding it in the first picture if you look close).
This photos were taken in the amazing gardens of my beloved city. The gardens are quite small and not well-known so I keep them like my little secret, but sometimes I show them to the "right" people, who like things like these. The hidden side of living city, where you can hear the quiet singing of birds...
I always feel something in the air these days. The poetry of fall is here; leaves lying on the ground, the cold evening streets without people and cars, the flickering lamplights. Some poem is getting on my mind, but I think it's just my memories of reading The Raven.

By the way, I have eczema on my face now, so I plan to invest to some good cosmetics for sensitive skin. I've been thinking about Nars or Bobbi Brown liquid eyeliners, reviews say they're good for sensitives, but I'm still desperately dreaming about eyeliners from La Roche-Posay. The problem is...they don't make them.
I have some advice for you, if you are sensitive like me: don't buy cheap cosmetics. And as the saying goes "drink water be hotter" (or something like this); water is the key of beauty for sensitive skin.
The main problem is it's not easy to take it seriously and drink and drink and drink. Because we are not drinkers!

INSPIRATION, ANYONE?

LANA DEL REY- DYNAMITE

Nebo seznam přání, jak chcete...

Or wishlist, as you want...

WHERE HAVE YOU BEEN?

FRIENDS- I'LL BE THERE FOR YOU

Photos by Foto Merry

Začínám depkařit. Ach jo, podzim je už tady. A já tak moc doufala, že se tomu tento rok vyhnu. Ale nakonec to je jen dočasný stav mysli, naprosto neovlivněný podzimem, ne? Jen si vymýšlím, že za to může podzim, doopravdy za to může...já. Stejně ho určitě už máte (máme?) všichni plné zuby, není den, kdybych o něm u někoho na blogu nečetla.

Abych teda začala z jiného konce, jsem velmi potěšená, že je takové počasí. Pravé babí léto, už jsem ani nedoufala, že ho tu ucítím, uvidím, zažiju a kvůli němu se tak i obleču.

Mimochodem, vřele doporučuji nový film Davida Finchera Gone Girl /Zmizelá. A nezastírám, že může z poloviny za to, jaké mám teď depky.

I'm getting depressed. Ok, it's not THAT bad and I don't want to disparage the real depressed, but you know what I mean. Fall is here. And I was hoping so much it won't happen this year. But stop talking about fall, because I think everybody is full of it- yes, really, fall is here-we get it!
To start from the other end, I'm very glad that weather is so great in Czech Republic. You know how it goes...sunsets,cemeteries and roses turning into rot. Yes, romantic feeling right around the corner.
By the way, I highly recommend the new movie Gone Girl by David Fincher, one of my favs directors. I want to clarify that's exactly the other thing why I'm so depressed.

INSPIRATION, ANYONE?

Víc vrstev, víc ducha z 80-90. let a víc vln ve vlasech. Jo, podzim může začít!

More layers, more 80's or 90's spirit and more curls in hair. Yes, Fall I am ready!

NO QUESTIONS HERE, JUST LIFE

Brigáda! / Part-time job!

Ještě něco z prázdnin a ještě něco z nynějška.

Something from summer, something from last few days.

WHY WAS SUMMER SO SHORT?

Nechápu to. První den školy. Je to tu. Je to divný pocit, poprvé v životě jsem se vážně netěšila do školy. Na základce jsem se popravdě už nemohla dočkat, až do ní budu moct chodit, až se nebudu muset učit, protože snad kromě matiky a chemie mi všechno procházelo. Tak nevím.

Naše třída je super a popravdě si myslím, že lepší než ta předchozí ( jasně, pár lidí bych chtěla potkávat i v mé aktuální třídě, ale asi to tak mělo být). Tak v čem je chyba?

V učení. To je ono. Protože na gymplu se už neflákám. No, dobře, mohla jsem se učit víc…ale..chápete, ne? Teprve začínám, věřím, že druhák bude ještě lepší. A těžší.

I don’t get it. First day of school. It’s here. It’s strange feeling, it’s a first time I haven’t been looking forward to school. At primary school, I was thrilled to death going to school, to not study, because everything (except Math and Chemistry) was so easy for me. Not now. On the other hand, my actual class is great, people here are super-truper and honestly better than people in my previous class (of course I’d like to meet some people from past, but I think it’s supposed to be- it’s Fate, you know...). So, what’s wrong?
Studying. That’s wrong. Because at the high school, there’s no fun, just work and that makes me sad, but what can I do? Just learn. I’m standing on the starting line. I will see how it’ll be.

The Longest Hair On The Planet?

Takže teď se ptám...

So now I wonder...

Deutschland→Česká republika

Aneb Co jsem si přivezla z Německa.

Or What I bought in Germany.

Tak předně-tyhle úžasné balerínky ve slevě. Rozbila jsem si boty, tak jsem něco (akutně! fakt!) potřebovala. A na čtení Burdu, protože šít umím přece i v němčině, že...

First of all-these amazing ballerinas in sale. I destroyed my shoes, so I needed (as fast as possible! really!) them. And for reading Burda, because I can to sew in German, right?

Dlouho, dlouho jsem se neozvala, ale můžu to jednoduše vysvětlit-nemám foťák. Stále a pořád.

V srpnu snad půjdu na brigádu (možná i na dvě!) a s trochou štěstí bych si na nějaký ten nový foťák mohla našetřit.

A jinak...konec školního roku jsem nějak přežila, ale snažím se, aby ten příští rok byl lepší. Takže zatím semtam pracuji na matice.

A zapracuji na angličtině, páč jedu za 14 dní do Německa! Úplně sama, jediná Češka...těším se i bojím. Což se dá v téhle situaci čekat, myslím. Do té doby bych měla mít foťák zpátky, ale stejně už mi nestačí. Chci lepší!
Tak vám přeji krásné prázdniny a já jdu sledovat filmy, jezdit na kole za kámoškama a oddávat se téhle krásné hudbě z Twin Peaks (pořád jsem se nedokázala vzpamatovat z toho konce...a poprvé jsem se zamilovala do filmové postavy a zrovna to muselo takhle skončit...)