Jak jsem potkala Grace./ How I met Grace.

Jednoho krásného dne jsem se nudila. Ráda chodím do knihovny, tak jsem tam cestou ze školy zavítala napadlo mne, že jsem si vlastně nikdy(!) nepůjčila životopis. Zabočila jsem do daného oddělení a hledala ten SVŮJ. Nic mě tam nezaujalo, všechno mi přišlo buď příliš odborné, nebo naopak bulvární. 
A pak jsem poslepu vytáhla vcelku tlustou knížku, přesně odpovídající čtení na jeden dva dny. Na obálce zářila krásná dívka, slečna, dáma, s provokujícíma očima. Ano, přesně tu fotku vidíte výše. Prolétla jsem si obsah knihy a měla vybráno.
Doma jsem se do ní začetla, přímo zažrala. Byla působivá, a třebaže mi semtam připadala zbytečně bulvární, nenechala jsem se odradit.
Další den jsem pořád četla. A četla. Štěstí, že jsme měli Den učitelů, takže bylo relativní volno a já si četla pod lavicí. V tom se mě moje kamarádka zeptala "Co čteš?". "Ale nic, jenom o Grace..." "Počkej, ukáž..." ukázala jsem jí knihu a ona na mě vypálila to, čemu jsem dlouho nemohla uvěřit: " Ona zemře v autě, že jo, při bouračce?". Ani nevíte, jak mě to naštvalo a zároveň rozesmutnilo...Byla jsem celý den "na nic".
Pak jsem přišla domů, Grace jsem celou přečetla, ale konec-ten jsem přečetla stěží. Nechápala jsem to...Jak může tak krásná, sympatická, vtipná a vůbec superlativní holka (v té době už dáma) zemřít? Ale do Gracie 
 jsem se zamilovala a následovaly ještě další tři knihy. Nejvíc se mi líbila publikace od Roberta Laceyho, byla uspořádaná, záživná, ale nebyla dychtivá po senzacích. Ovšem konce jsem četla velmi nerada a kapitoly přímo o smrti monacké herečky jsem nikdy nedočetla.
Občas se sebe sama ptám, jestli jsem fanatička, ale doufám, že ne. Prostě ji mám ráda, a vnímám ji jako jakýsi vzor, nebo ukázku plného a přitom občas hrozného života, který ale dokázala vychutnávat a užívat. 
Byla to herecká první dáma.

One day I was bored. I like going to the library, so I visited library. Oh, I had actually never (!) read biography. I went to the department" Biography" and was looking for my book. Nothing there I delivered, I found everything either too specialized, or too tabloid.
And then I blindly pulled out quite a thick book, exactly corresponding to the reading of one or two days. On the cover shine beautiful girl, lady, lady, with provokujícíma eyes. Yes, exactly the picture you see above. I flew through the contents of the book and had selected.
At home, I read it. It was impressive, and though I felt too semtam tabloid, let I be discouraged.
Next day I still read. And read. Lucky that we had a Teacher's Day, so it was relatively free, and I checked under the bench. In this, my friend asked me "What are you reading?". "Nothing, just about Grace ..." "Let meshow you ..." I showed her the book and she fired me for what I could not believe a long time: "She will die, right?". You do not know how I was angry and sad at the same time ... I was all day "for nothing."
Then I came home, Grace, I read all but the end-I read with difficulty. I did not understand ... How can such a beautiful, nice, funny and generally superlative girl (at that time, Lady) die? But until I fell in love with Gracie, and was followed by three more books. I liked most publications by Robert Lacey was ordered, gripping, but was not eager for sensations. But the very end I hate to read and chapters directly Monaco on the death of actress I never finished reading.
Sometimes I ask myself if I was a fanatic, but I hope not. Just I love it, and I see it as a sort of pattern, or the full sample, while occasionally terrible life, but who could savor and enjoy.

She was acting first lady.

Máte taky nějakou svou hvězdu nebo vzor?
Do you have a icon or star?

Vaše Johanka-k
Your Johanka-k 

all (except on the second photo-it's mine) pictures from this webpage.


P.S.:Pokud byste chtěli vidět její filmy, můžete se podívat sem.

1 beautiful comments:

  1. Ach je tak milé vidět, že jsi na tom stejně :) ! Gracie je prostě nejlepší a já jsem také hrozná fanatička. To musel být osud když si nahmátla tu knihu :D Já zase před dvěma lety na dovolený přečetla epochu a tam byl o ní mini článek jak potkala Rainiera. Docela mě to zaujalo a mamka mi řekla, že doma o ní máme knihu. Byl to Romantický život Monacké kněžny a i když kniha nebyla moc kvalitně dobrá od té doby prostě nedám na Grace dopustit. Já vždy když četu o její smrti tak brečím. Jsem hrozná citlivka, ale to se nedá :( Jinak byla jsi v Monaku? Mají to tam s Grace hezky udělaný, vždy takovou ceduli s fotkou kudy procházela, byla jsem nadšená :D Ataky spousty suvenýrů, fotek a pohlednic. Málem jsem tam omdlela. Největší síla byla však vidět její hrob.

    ReplyDelete

Děkuji vám za vaše komnetáře!
Thanks for your comments!