NOSILA JSEM

Několik outfitů, které jsem nosila v průběhu posledních dvou týdnů. Na prvních fotkách můžete podle obvazu vidět, že jsem tyhle tři outfity nafotila v jeden den, ale svatosvatě přísahám, že jsem je všechny opravdu měla na sobě. Ve dny bohaté na dusno a teplo se většinou přikláním k šortkám (ten nejbáječnější kup století, stály 50 korun, jsou sekáčové a kvalitně ušité) a tílkům se špagetovými ramínky. Tílko na první fotce, které můžete vidět i v tomhle článku, má naprosto nádhernou barvu, ale zjistila jsem, že pod něj můžu nosit jen podprsenky s ramínky, protože moje Wonderbra mě nebezpečně rozšiřuje snad ve všech možných i nemožných partiích, navíc strašně vykukuje, takže vůbec neplní funkci "neviditelné podprsenky".

Pozorováním vyvozuji, že miluju proužky všeho druhu a...fakt potřebuju druhou velkou kabelku. Moje černo-šedá z fleru je dokonalá (a to jsem se nejřív bála, že mi do školy nebude "stačit"), ale bojím se, že se mi za chvíli unosí a budu z ní znuděná - a to bych si fakt nepřála.
Tahle sukně z Lindexu (aktuální výprodej...teda, pořád stála 500, pche!) je dlouhá tak akorát, vzdušná a lehká do horkého počasí a taky zvýrazní pas. Jediný problém? Je zavazovací, takže vpředu se přes sebe překrývají dvě látky, kdežto vzadu pouze jedna, a to má za následek, že je poněkud...průsvitná. Úplně mne to neuklidňuje, takže pod ni bohužel musím nosit jen tělové kalhotky a to je přesně jedno z omezení, které na oblečení nemám ráda. Když mě omezují - ať už ve výběru dalších částí outfitu, nebo při pohybu.

Oblečení je poslední dobou jediná materiální věc, která mi dělá radost. Nikdy jsem nebyla člověk, který by se oblíkal za účelem nějak si změnit náladu, ale spíš jsem se oblékala za účelem tu náladu ukázat. Obléct se podle nálady, bylo moje skálopevné pravidlo. Pořád ho víceméně dodržuju, ale jelikož momentálně nejsem většinu dnů úplně šťastná a/nebo spokojená, potřebuju si dodat odvahu (radost) tím, že se aspoň pěkně obleču. Kouzlo oblečení.